Těhotenství

21.07.2021

Těhotenství je dar. Žena se náhle vyskytne v poli lásky, očekávání, naplnění. V ženě roste nový člověk. Nový život. Proč stále nevěříme na zázraky?

Potkala jsem skutečnou lásku dospělého muže v době, kdy jsem už něco takového nečekala. Muže, který neutekl ve chvíli, kdy jsem mu ukázala celou sebe, naopak byl dostatečně silný, odvážný a trpělivý, aby mi naoplátku ukázal sám sebe a stal se mým dokonalým zrcadlem. Poprvé jsem zažila oboustrannou lásku, zamilovali jsme se oba najednou. Předtím jsem buď vždy milovala já, nebo ten druhý. Zažívala jsem zázrak, opravdu to existuje. A tak jsme po jedné noci práce sami na sobě stvořili nový život. Samozřejmě jsme si nemohli být jistí. Ale už předem jsme si řekli, že sice budu obezřetná, ale že je to pro nás v pořádku. Tentokrát přišla poprvé ovulace o celý týden dřív. Miminko si vybralo samo.

Bylo to i dobrdružné. Dozvěděla jsem se o miminku v době, kdy jsme na 40 dnů byli od sebe bez možnosti kontaktu. On byl na pouti v poušti bez mobilu a já ve Španělsku. Zdál se mi sen o miminku (poté, kdy se mi o týden opozdila menstruace), ale moje racionální mysl odmítala uvěřit a tak se mi musel zdát ještě jeden sen o tom, jak si dělám těhotenský test a místo známé čárky je tam trumpetka, jako že můžu slavit :-D Ve skutečnosti jsem si test neudělala, vše bylo jasné. Přestala jsem ze dne na den pít víno (ve Španělsku jsem každý den ochutnávala nová) a dostala chuť na pivo a kyselé zelí - vitamin B. Pak přišlo 14dní smradů - smrdělo mi všechno jídlo z Lidlu (tou dobou jsme nakupovali jen tam) a těšila se domů na své jídlo. Jiné problémy jsem ale neměla, nikdy jsem nezvracela. Myslím, že to bylo tím, že poslední tři roky jsem změnila styl života, jídleníček a hodně se očistila.

V těhotenství mě různě bolelo tělo, byla jsem občas hodně unavená a přepnutá do úplně jiné reality. Spala jsem hodně, jen jsem si musela zvyknout, že už nemůžu spát na břiše, přešla jsem do jógové pozice, ale nakonec už jsem mohla spát pouze na jednom boku. Ale spala jsem hodně a ráda. Čůrání bylo také náročné, někde se to tam zlomilo, abych za 5minut musela zase dočůrat zbytek :-D. Obtěžovalo mě jen, že se mi do žaludku nevejde taková porce jako dřív - jím opravdu ráda - ale vedlo mě to k větší vědomosti. Byla jsem schopná klidně nedojíst pár lžiček, protože mému tělu už by to neudělalo dobře. Obecně se mi zvýšila citlivost - to mi teď hodně chybí. Všechny éterické oleje a moje oblíbené vůně na mě byly moc (což mě vede k myšlence jak moc jsou pro mě skutečně prospěšné?) a podle vůně jsem poznala čistotu potraviny a její prospěch pro mé tělo. Podporovala jsem se produkty od Energy, ze kterých cítím velkou čistotu a cbd kapky mě uvolňovaly. Jedla jsem málo, ale nebylo to potřeba. Přestala jsem brzo pracovat - masáže pro mě byly náročné. Koupili jsme si pozemek a stěhovali jsme se do našeho společného snu, který právě tvoříme.

Těhotenství bylo krásné. Moje tělo se proměňovalo velmi rychle, někdy bylo těžké všechny změny přijímat okamžitě... různé tvary prsou, různé tvary bříška, těhotenské tělo je chvílemi velmi nepřitažlivé a zároveň nově sexy. Přijetí sebe sama se tak posouvá na jinou úroveň. Pokud žena přijme sama sebe těhotnou, pak její láska k sobě je maximální. Naučilo mě to být více vědomá, naslouchat si, odpočívat když skutečně potřebuji, starat se o sebe ještě víc - mazat se, masírovat, dobře jíst. Poslíčci mě netrápily, mé tělo se připravovalo v příjemných vlnách. Těšila jsem se - pokud takhle bude probíhat porod, opravdu to bude nádherný zážitek. A byl. Zdály se mi dva sny o tom, jak rodím, dostala jsem v nich instrukce co mám dělat, cítila i pocity z hormonů a oxytocinu, které mnou budou proudit, cítila jsem, jak mám dýchat a nechat tělo uvolněně pracovat. Porod doma pro mě byla jasná volba, nenapadlo mě chtít to jinak.

A co můj muž? Když jsme se setkali, naprosto nádherně jsme se milovali a teprve poté, co jsme si ještě dlouho užívali svá těla, se mi podíval na prsa - tobě se zvetšily prsa... a jeho pohled střelil k břísku, na kterém ještě nic vidět nebylo. Ano miláčku, čekáme miminko... vzal mě do náruče a pevně mě stiskl, v jeho očích se objevily slzy dojetí. Celou cestu mě podporoval a byl se mnou. Je to silný muž.

Skoro každý večer mi masíroval nohy a u toho jsme miminku zpívali jeho písničku, aby vědělo, že se na něj těšíme. Hladili jsme i jeho a povídali si s ním, chodili na procházky, dopřávali si dobré jídlo, fotili bříško, tvořili své hnízdečko a usínali v náručí. Používala jsem tibetské mísy, buben, koshi nebo kalimbu na uklidnění a dobrý spánek. Připravovali jsme se na porod a četli plno informací. A pak už jen čekali, až to začne.