Povídání o Kostarice

Moje poznatky, nápady, zkušenosti a vše, co jsme zažili za šest týdnů, které jsme naplnili na maximum a procestovali velký kus Kostariky.

Konkrétní místa a mapu našeho cestování najdete zde: Průvodce Kostarikou

Kostarika je nádherná země, nacházející se v jižním cípu jižní Ameriky mezi Nikaragou a Panamou. Rozloha je 51 100 km². Z východu je obklopena Karibským mořem, ze západu Tichým oceánem.  Kostarika nemá armádu, to mi přijde opravdu nádherné. Hlavní město je San Jose. Počasí zahrnuje pásy podnebí tropického dešťového pralesa, tropické monzunové podnebí, savanové podnebí se suchými zimami, monzuny ovlivněné mírné oceánické podnebí a mírné oceánické podnebí. ˇČasové pásmo je -6h. (zdroj wikipedia) 

Kostarika je divoká. Je nespoutaná a plná zvěře. Pulzuje. Lidé jsou podobní čechům. Mírně nepřijemní ale mnohdy i usměvaví. Turisty vidí jako zdroj peněz. Reputaci Kostariky zachraňují Američané, kde jsou, je vše hodně laskavé a usměvavé, jak jsou zvyklí doma (USA). Ostatní turisté a přistěhovalci jsou také pohodoví.

Na Kostarice se mi moc líbila zodpovědnost, kterou tu běžně lidé měli. Nikdo příliš neřešil nějaká pravidla, vše bylo na lidech. V ČR je to hodně o tom co se smí a nesmí a lidé jsou zvyklí, že je stále někdo kontroluje a říká jim co mají dělat. 

Lidé jsou tu směs všeho, hodně mi připomínali čechy. Někteří laskaví a otevření, někteří naštvaní a roztahaní, někteří s touhou okrást turisty, někteří neteční ke všemu kolem. 

Viděli jsme vše, od slamů na kraji měst, kriminalitu v některých místech, kde i místní nosili batohy vepředu (například Limón), slamy na pláži, místní v jejich malých domečcích s malou verandou s hamakou a křeslem, po obří drahá sídla. Jeno měli všechny budovy společné - vše bylo obehnáno žiletkovým drátem, všude mříže.

Bezpečnost - i přes žiletkové dráty a častá upozornění od místních čechů jsme se cítili velmi bezpečně i s dětmi.

Jídlo bylo výborné, hlavně ovoce, na kvalitu surovin ale příliš kostaričané nedbali. Vše bylo živé - maso vonělo a chutnalo jinak, mělo svalovinu a bylo vydatné, ne jako z vyšlechtěných kusů na maso u nás, vajíčka někdy byla živá až příliš, ovoce šťavnaté a sladké, daly se sehnat i suroviny z čínské kuchyně, nebo různé speciality. Jahody měli jako specialitu, ale nebyly vůbec dobré - asi jako když my kupujeme v obchodech ananasy a považujeme je za dobré. Zamilovala jsem si plaintain banány - banány jako zelenina, které se dají smažit, dělali z nich brambůrky a také jsem ochutnala maniok, také jako brambůrky. Nakupovat je opravdu lepší v obchodech pro turisty, sice jsou dražší, kvalita potravin je ale také větší a mnohdy bezpečnější.

Káva a kakao bylo pro nás velmi úsvěvná záležitost. Podle všech informací by měli mít výborné zdroje kakaa i kávy. Kávu dělají ale po americku, zalejí jí v termosce horkou vodou, kde jí drží dokud nevychladne. Podobně kakao. Nikde jsem neviděla kakaové rituály tak oblíbené u nás a hůře se shánělo opravdu dobré kakao, které bysme přivezli domů. Když jsme si dali espresso, smáli se, proč máme v kávě tak málo vody :D

Tradiční kostarická snídaně obsahuje veřenou rýži s černámi fazolemi, míchaná vajíčka, tousty, osmažený plaintain banán a zakysanou smetanu.

Čekala jsem větší zaměření na turisty, nebylo možné sehnat běžně zmrzlinu, u nás je na každém rohu. Stejně tak mnohé restaurace byly děsivé v hygieně a po několika nepříjemných pokusech jsme jedli v subway, když jsme si nebyli jisti kam zajít bez následných střevních problémů. Subway je pro mě nejlepší fastfood, protože mi přijde, že jde o čerstvé základní suroviny, tedy bez pití plného cukru.

Obchodů bylo mnoho, od místních plných zajímavých dobrot a věcí, i nějaké turistické - sehnali jsme i hračky pro děti. Nejlepší za mě byla Kostarická verze Wallmartu (pro američany asi velmi chudý wallmart) ale i tak se tam dalo sehnat úplně vše. Mnoho obchodů bylo cíleno pro američany (hlavně na západním pobřeží) Všude se prodávaly čersvé kokosy a obchody u silnice byly předražené.

Ceny byly podobné jako v ˇČechách ale i dražší. Koluje mýtus, že v Kostarice se dá ušetřit - určitě dá pokud bydlíte lacině a nezáleží vám na tom, co jíte. S dětmi ale určitě ne a to i přesto, že jsme si většinu dní vařili sami a jedli cca dvě jídla denně.

Měna

Kostarickou měnou je colón (CRC), orientační kurs 1 USD = 464 CRC. 1 CRC = 0,045 Česká koruna

Platí se zde dolary nebo colony. Je lepší platit colony, cena je pak nižší.

Sim karta a data

Kvůli datům jsme si kupovali místní simkartu od Claro, to je jeden z hlavních místních operátorů, druhý je Liberty? Simkartu si lze koupit pouze na pas, a ceny pro toho kdo si kupuje na pas je dvojnásobná od cen místních.

Ubytování

Nebyli jsme zvyklí na úklid, který se konal náhodně, v hotelech, kde člověk nesmí splachovat papíry do záchodu bych čekala, že denně přijdou uklidit alespoň koše. To se nedělo ani v 4hvězdičkovém hotelu.

Kvalita hotelů byla mnohem nižší než jsme zvyklí, běžně se stávalo, že i ve 4hvězdě vypadla elektrika, netekla voda, nebylo zde vždy plné vybavení, někde chyběla restaurace, jinde milý personál.

Silnice byly velmi náročné, 200km jsme běžně jeli 5-6hodin. Provoz byl silný a jelo se velmi pomalu. V místech, kde by se dalo jet rychleji bylo různé omezení a retardéry každých pár kilometrů i pár set metrů. Hlavní cesty byly asfaltové, mnoho cest ale bylo štěrkových či jen "polní".

Půjčovna aut byla velmi drahá (Alamo), dali jsme na doporučení a objednali si značkovou půjčovnu, kvůli kvalitě auta. Auto Toyota Rush bylo super, přežilo s námi celé cestování. Přesto nás bezdůvodně okradli o 500dolarů, bylo to o polovinu méně než chtěli, protože jsme se bránili :D Problém vznikl, když jsme si auto objednali přes booking. První rezervace proběhla podle ceny bookingu, když jsme ale mailem zažádali o prodloužení, napsali, že není problém, udali cenu, která vycházela levněji než další booking, což je logické - nemají další práci s odhlašováním a přihlašováním nového auta, neplatí bookingu. Při vrácení ovšem stanovili cenu mnohem vyšší. I přes důkaz v mailech tvrdili, že se to celé zdraží o pojištění, nebo vymýšleli různé důvody. Takže pokud bychom auto vrátili v den určený bookingem a ten den si půjčili nové, vše by vyšlo levněji. Kdo používá rozum, prohrává. Nakonec nám tedy z o 1000dolarů víc udělal snaživý ochotný pán na pobočce 500dolarů.

Uber. Ve věšině míst ježdil uber. Někdy se stalo, že nikdo nepřijel, protože se jim to prostě nevyplatilo. Pokud ale přijeli (ve většině případů), pak byli řidiči vždy usměvaví a laskaví.

Příroda byla naprosto božská. Nejkrásnější příroda, co jsem zatím viděla. Ve vnitrozemí lesy, pralesy, sopky, jezera, u moře božské pláže - od černých od sopek po naprosto bílé. Vše  plné zvířat a života. Ze zvířát jsme viděli mnoho druhů opic, mývali, nosály, lenochody, tukany, papoušky, různé jiné ptáky, kolibříky, pavouky, stonožky, šváby, obrovské můry, žabky, motýli, ryby, hady.

Pokud máte rádi opravdu divočinu a nezáleží vám opravdu na pohodlí, Kostarika je úchvatná živá země, kterou je snadné si zamilovat. S dětmi je to pak větší výzva.

O cestování s dětmi najdete více zde: Cestování s malými dětmi po světě