Kojení jako základ vztahu

K tomuto článku mě inspiroval mezinárodní týden kojení a také informace o tom, jak málo žen kojí, protože nemají dostatečnou péči a informace. Celé zdravotnictví je stále plné mýtů, jen těžko dosahujeme toho, aby se alespoň přihlíželo k doporučením WHO. Ne, že bych si této organizace nějak přehnaně vážila, ale ohledně těhotenství a kojení je zrovna osvícenější, než české zdravotnictví. V tomto případě WHO "Doporučuje matkám výhradně kojit šest měsíců a pak zároveň s postupným zaváděním vhodných příkrmů pokračovat v kojení do dvou let věku dítěte nebo podle jeho potřeb i déle." Průměrně 20% dětí není kojeno už v šestinedělí a pouze cca 40% matek kojí více jak půl roku.

Jaké jsou k tomu důvody? Mnohdy k nekojení vedou špatné informace z porodnice, fámy šířící se mezi matkami, předávané trauma a zranění ostatních. A samozřejmě také výborná reklama a lobby za umělou výživu, je to nepochybně báječný byznys - co s mateřským mlékem - to je zadarmo. Není pak potřeba kupovat celou výbavičku lahviček, dudlíčků, ohřívaček atd.

Samozřejmě je možné, že se žena skutečně nerozkojí. Ale důvod? Myslím, že jich je také mnoho. Třeba samotný porod ovlivňený mnoho vedlejšími vlivy udělá své. Také psychický stav matky a informace. Medicínský porod je ovlivněný látkami a situacemi, které do ženy zdravotníci dostanou - oxytocin, epidurál, stres, odloučení od miminka, předčasné přerušení pupeční šňůry, urychlování porodu atd. Věřím, že pokud porod proběhne v klidu v režii a podle přání ženy, kojení přirozeně přijde.

A jak to celé začíná? Ženská prsa se připravují od prvního okamžiku těhotenství. Mění tvar, uzpůsobují se pro příchod mléka pomocí hormonů. Mléko se začne tvořit již v 16. týdnu těhotenství, kojit je žena schopna od 28. týdne. Po porodu se tvoří mlezivo (kolostrum), které na miminko čeká po narození. To je velmi výživná látka, nejsilnější je do 2h po narození, ale i následné dny je velmi výživné a důležité. Nejideálnější je, pokud je po narození miminko položené na maminčino bříško, stále ještě propojené pupeční šňůrou. Je to to nejlepší místo - je vyhřáté přesně na takovu teplotu, co miminko potřebuje, cítí stále maminku, její kůži, tep... a pomalu se vydává díky přirozenému reflexu k prsu. Samo se přisaje. Tento nádherný moment slouží nejen k úžasnému prvnímu hlubokému spojení maminky s miminkem, ale také podpoří přirozené oddělení placenty. Velmi dobré je nechat miminko připojené co nejdéle, nebo alespoň nechat dotepat pupečník, aby miminko dostalo maximum krve z placenty. Jedna třetina krve pro miminko stále zůstává po porodu v placentě a je dobré, když se dostane až k miminku. I díky tomu, že krev dojde kam má, se placenta může sama oddělit bez zásahů z vnějšku, stačí počkat. Z energetického hlediska čím déle zůstane připojené, tím lépe. Existuje i lotosový porod, kdy se prostě počká, až se pupečník sám oddělí. Já nechávala 24h. Placenta je velmi nádherná, chovala jsem se k ní s úctou a využila část na koktejl, část na tinkturu a homeopatika (ty jsou k nezaplacení úžasná), zbytek jsem zakopala pod nově zasazený stromeček pro miminko. V porodnici mají povinnost vám ji vydat. A pro mě byl tak započatý přirozený základ ke kojení.

Cca do dvou dnů se pak ženě začne tvořit mléko, prsa se nalijí a často přetékají pokaždé, když se miminko rozbrečí nebo se kojí z druhého prsa, dokud se celý proces nestabilizuje. Přetékání jsem řešila "chytáním" mléka z druhého prsu do lahvičky nebo plenou, venku jsem nosila šátek, takže jsem je měla utažené a netekly. Kojící podprsenku jsem si sice koupila ale nepoužila, mám ráda volná prsa a pohodlí. Pokud prsa bolí, je dobré je v teplé sprše masírovat a pečovat o ně chlazením či mazáním. Dostala jsem i radu použít na prsa studený tvaroh s levandulí, kdyby natekly moc.

Mateřské mléko nemůže "dojít", celé je to poptávka - nabídka. Čím více kojíme, tím více máme mléka. Proto absolutně neschvaluji rady typu - ať spí celou noc ať se vyspíš, kojit v nějakém časovém intervalu, měřit "dávku" mléka. Mléko má správnou barvu pokud není ovlivněno léky. Mléko není slabé, ani hladové. Je přesně takové, jaké miminko potřebuje (za předpokladu, že matka je fyzicky zdravá a psychicky v pohodě). Jeho složení se mění podle potřeby miminka. Když má hlad, je hutnější, když žízeň, tekutější, když potřebuje nějaké látky, maminka je "vyrobí". Mléko je směs vitamínů, minerálů, sacharidů, tuků i bílkovin, obsahuje koktejl hormonů, vyplavuje se například oxytocin i serotonin, hormony štěstí, a i proto společné kojení přináší příjemné chvíle uspokojení obou. Mléko není jen jídlo, je to i psychická podpora miminka, stejně tak posiluje iminutu a určuje správný vývoj. Je schopné plně vyživit miminko. Není dobré používat dudlíky a lahvičky, může se zhoršovat přisátí, na dudlík miminko nemusí otevírat pusinku tolik jako na prso a následně může docházet k bolestem při kojení. S dudlíkem také miminko déle spí a může tak přeskočit čas, kdy by se běžně probudilo na kojení. Miminko není třeba tedy běžně budit, pokud spí déle. Probudí se, když má hlad. Malé miminko umí báječně pít z kalíšku, pokud je potřeba. Jsem zastánce kojení na požádání, takže kdykoliv a kdekoliv - pak není potřeba řešit tabulky. Po narození je žaludek miminka velký jako třešeň, nelze tedy nakrmit tolik, co žádají porodnice. Neexistuje ideální a špatný tvar prsou. Všechny prsa jsou schopná nakojit své dítě. Nevěřte všemu co slyšíte, věřte sami sobě. A je běžné, že do roka děti stále jen ochutnávají a mléko je pro ně hlavní zdroj potravy. Prospívají úplně normálně. Častá zkušenost maminek je, že po této informaci děti u pediatra nejdříve neprospívají, ale začnou prospívat hned, jak maminky začnou lhát, že dítě jí normálně :D Stejně tak hloupé mi přijdou rady pro děti na příkrmech, aby ještě přidaly i umělé mléko. A vůbec nevěřím firmám vyrábějícím cukrovinky plné cukrů a laciných tuků a chemie, že vyrábějí kvalitní potravu pro děti. Mnohé z nich plní i suchary pro děti "tolik nezbytným cukrem" a maminka si musí dávat pozor, co kupuje už 6 měsíčnímu miminku. Jedinný cukr, který dávam, je ten přirozený v ovoci.

Je normální kojit dokud sami chceme, třeba do dvou i více let. Původně jsem si říkala, že budu kojit třeba rok, ale když teď vidím, jak v 10 měsících jsou pro ni prsa důležitá, chci kojit dál. Když zkoumá nové prostředí, chodí se ujišťovat k prsu, že je vše v pořádku, když ji něco bolí, prso ji uklidní. Nevěřím, že bude pak více fixovaná na mě. Jsem její matka a ona mě teď prostě bude potřebovat pořád. Nechci ji někam odložit, abych měla klid. Chápu, že ona se potřebuje naučit fungovat v našem světě, je pro ni velký a nepřehledný a já jsem ta, kdo jí ten svět má ukazovat. Klid můžu mít později. Přijde mi, že tak je trochu naše společnost založená... děti jsou spíš na obtíž, dáme je do jeslí, do školky, do školy, hlavně mít klid a moc se nestarat, co se tam s nimi děje. Co vím, tak naprosto běžně dochází k šikaně od učitelů už ve školce. Jistě, že mnohdy to jinak nejde, maminka je sama a musí chodit do práce... ale to je opět vada naší společnosti. Oproti mnohým kulturám máme nezdravě založený systém, fungující na nezdravě založené jednotce zvané rodina, ale to zas třeba v jiném článku... A jistě, že mnoho dětí to zvládlo na umělém mléku a jsou v "pořádku". Opravdu ale mají vše, co potřebovaly? Jako terapeutka vidím, kolik lidí je nedosycených, něco není v pořádku a mnoho těchto problémů má základy v porodu a v dětství. Podle některých psychologů je například potřeba v dopělosti kouřit potřebou dosytit orální fázi, která právě měla probíhat mamince u prsu.

Jen maminka ví, co je pro její miminko nejlepší. A nejlepší co můžete miminku dát je láska k sobě samé - pokud miluji sebe samu, pak dávám malému stvoření nejlepší základ k vlastní sebelásce. Zdraví pro mě znamená dobře a kvalitně jíst, používat přírodní produkty, produkty bez chemie a léků, být co nejblíže přírodě, dobře se cítit.

Samozřejmě ne vždy je maminka i miminko naprosto v pohodě a kojení se někdy nezadaří. Pak je potřeba buď kojení nějak podpořit nebo nahradit. Vždy je ale nejlepší zvolit nejmenší zlo. Tedy místo dudlíku prso, místo lahvičky cévku, kojit co nejvíce to jde, použít nejmíň nezdravé umělé mléko, znovu se rozkojit po nezdaru ...vždy se najde cesta, nebojme se zeptat dobrých laktačních poradkyň. Každá cesta je ta pravá, pokud to tak cítíme. Vždy dejme na svou intuici. Nejlepší je pečovat maximálně času, co žena si žena zvládne vyšetřit sama pro sebe, svému tělu a pohodě. Nezaměřit se na konkrétní problém a netrápit se a tím si ještě více škodit.... stres z nekojení nevede ke kojení...

Pokud je matka spokojená a zdravá, je spokojené a zdravé i dítě. Matka a dítě jsou jako spojené nádoby.