Jídlo a člověk

Detox, maso versus vegetariánství, veganství, raw food, frutarianství, to jsou dnes všem známé pojmy. Co je ale to pravé? Za mě je to svobodná volba. Nic není lepší než druhé. Každý sám musí vědět, co je pro něj nejlepší.

Moje osobní zkušenost je taková, že dřív sem byla, částečně i z nevědomosti, klasický masožravec. Měla jsem ráda maso, hutné omáčky, knedlíky, bílou mouku jsem považovala za samozřejmost... dobře mi z toho zrovna nebylo, ale byla jsem na to zvyklá a všichni to jedli. To, že jsem čas od času měla zažívací potíže, mi připadalo běžné, protože jsem to tak měla přece vždycky. Když se přidaly potíže se žaludkem došlo mi konečně, že to asi úplně v pořádku nebude. Začala jsem se zajímat o to co jím a jak jím a vše se najednou zlepšilo o sto procent.

Teď jsem tak od všeho trochu. Omezila jsem maso na maso jednou, dvakrát týdně, na maso ve většině případů kvalitní, z farem. Nevím, zda je to skutečně možné, ale pokud sním maso z trpících zvířat, zdá se mi, že vážně cítím změnu. Je mi tak divně. Třeba je to jen psychické, ale poprvé mě to velice překvapilo. Jím kvalitní potraviny z farem, miluji mléko a piji ho i přes varování o rakovinovém kaseinu. Jím hodně ovoce a zeleniny, ráda si vařím zeleninová jídla třeba celý týden když mám chuť a když mám chuť tak snídám míchaná vajíčka s opečenou slaninkou, fazolemi, klobáskou, sýrem, domácím chlebem.

Mým stravovacím "náboženstvím" je kupovat kvalitní potraviny které vím odkud pocházejí co nejméně zpracované, vařit si sama a vědět co dělám tak, abych z potravin vytěžila maximum vitamínů a prospěšných látek. Peču si vlastní chléb, nepoužívám bílou mouku, vyrábím šťávy a sirupy, bylinné léky, sbírám bylinky.

Nemám ráda opatření, která nás nutí něco dělat. Nemám ráda škatulkování. Nemám ráda když jdu na ezo akci, třeba tantrickou nebo jakoukoliv jinou o masážích a rozvoji, na které je v nabídce pouze vegetariánské jídlo. To si pak ráda pochutnám na mase vedle v restauraci. Nedávno jsem četla článek o tom, jak jedna velká firma v rámci udržitelného rozvoje zakázala jíst v celé své firmě maso s tím, že ušetří x životů zvířat, emisí, vody. Počin je to jistě odvážný a smysluplný... ale lidé se nenechají přesvědčit o dobré věci rozkazem. Nebylo by příjemnější udělat osvětu o tom, co je pro naše tělo výhodné a teprve pak nechat zaměstnance se svobodně rozhodnout? Výborně pod tento článek zareagoval pán s tím, že on by takovou firmu okamžitě opustil právě z důvodu absence svobodné volby. I přesto že prý sám maso nejí, nemá rád když někdo rozhoduje za něj o tom, co je správné. Tento názor s ním sdílím. 

 Mě udělalo dobře zbavit se závislosti na jídle. Cože? Jíst přece musíme, pak to není žádná závislost? To jsem si myslela také, ale tak jako jsem se nedokázala vzdát kdysi svého stejku, nedokázala jsem nedávno vydržet bez jídla. Vždy jsem na něj myslela když mi nebylo dobře, když se něco dělo odměňovala jsem se dobrým jídlem. Pak jsem ale zjistila jak mě tato nenápadná závislost omezuje a brání mi myslet a zbavovat se strachů a překonávat překážky. A tak je pryč. Naposledy jsem držela půst 3 dny a bylo mi skvěle hned jak jsem překonala předsudek, že jíst přece musím. Byla jsem plná sil a byl to skvělý pocit. Zkoušela jsem být i na maně (shake který obsahuje vše co tělo denně potřebuje, takové amarouny :D ) ale to se mi vůbec nelíbilo. Pořád potřebuji aby jídlo nějak chutnalo a bylo mi příjemné. A tak testuji vše sama na sobě a cítím se stále lépe. Pryč jsou potíže se žaludkem nebo nadýmáním. K tomu jsem přidala různé superpotraviny jako chia, spirulina, ořechy, sušené plody, goji, psyllium, klíčky. Chutná mi to a baví :) Dřív jsem měla často chuť na čokoládu a sladké, teď už mi moc nechutná. Začala jsem jíst místo čokolády ovoce a najednou mi čokoláda připadá moc sladká, najedou mi stačí přirozená chuť potravin a nepotřebuju moc soli.

Myslím, že tedy každý ví co mu dělá dobře. Zkuste na sobě vyzkoušet všechny typy jídel a uvidíte. Zkuste půst, výborně prospívá tělu. Ale je dobré si nestanovovat určitý čas, jen nechat tělo jak se cítí. Pokud mám skutečně hlad a není mi z půstu dobře, tak se najím. Pokud ne, zkusím překonat psychickou závislost a udělat si v tom dobře. Zkuste pít jen ovocné šťávy, zkuste pít očistěnou mineralizovanou vodu. Slyšela jsem, že pokud měsíc nebudeme jíst sůl a pak ani cukr, naše tělo se zbaví všech odpadů co se v něm nastřádaly a teprve pak jsme schopní se ne tělo nacítit a pochopit, co nám vlastně říká. Takže ho očistěme a naslouchejme mu.