Co jsem (ne)potřebovala nakoupit pro dítě

Je mnoho doporučovaných produktů, které určitě musíte mít. Dítě je prý velmi drahá záležitost. Ať je to lobby firem tyto produkty vyrábějících, nebo dobrých rad od rodiny. Tady je seznam, co jsem skutečně potřebovala.

Co ano: Šátek

Byla to první věc, kterou jsem si koupila. Měla jsem z něj opravdu velkou radost. Výběr šátku je velmi individuální. Pro mě byl důležitý vzhled jako první priorita :D pak, aby se nemačkal (bavlna-žakár) byla pro mě jasná volba. Existuje plno možných variant příměsí, které ale pak vyžadují větší péči. Za mě je prima mít eko ezo bio šátek, ale v doba, kdy miminko nosíte, je doba, kdy se často může stát, že šátek pozvrací, oslintá nebo pokadí a počůrá. V takových chvílích je pro mě nemyslitelné jít šátek ručně vyprat, vysušit a vyžehlit a dobře ho po každém nošení složit. Proto jsem hledala "prakticky nezničitelný šátek". Také jsem chtěla šátek pouze jeden, přišlo mi to suprově ekonomické. Pokud máte šátků víc, je vlastně jedno který využijete a který máte složený ve sříni. Náš šátek byl deka, přikrývka, věc na nošení i věc pod hlavu. Nikdy na něm nebyly vidět skrvny. Přesto jsem ho prala i sušila vždy šetrně a byla to naše barevná láska, stále ho mám. Více v článku Témata mateřství

Co ano: Nosítko

K šátku jsem si později pořídila ještě nosítko kvůli dobrému a rychlému upnutí a sundání dítěte třeba při rychlém uspávání nebo nakupování. Důležité je, aby bylo ergonomické, tedy aby v něm dítě nemělo zpevněná rovná záda, bylo vždy obličejem k mamince a nožičky se zadečkem aby opisovaly písmeno M. Koupila jsem si jedno, které nám vydrželo do 4let. Později jsem přikoupila i pro miminko.

Co ne: Kočárek

Kočárek jsem si nekupovala. Bydlela jsem tou dobou v přírodě a neviděla v tom žádný smysl. Tahat sebou velikou věc na kolech, která se pořád někde seká a děti mi v ní stejně jen brečely. Pamatovala jsem si okamžik ze svého dětství, kdy jsem jela sama v malé krabičče a vůbec se mi to nelíbilo. Prso bylo daleko a teplo maminky také. Když jsem brečela, víc mě houpali. Dodnes nesnaším, když do mě někdo ťuká nebo mnou hýbe :D Jeden starý jsem nakonec dostala a občas se mi v něm povedlo díte uspat. Ale žádný zázrak to nebyl. Nechala jsem ho při stěhování na místě.

Co ano: Vajíčko a autosedačka

I když jsem spíše svobodomyslná, uznávám, že některé věci mají smysl, třeba bezpečnost dětí v autě. Vajíčko jsme měli takové laciné primitivní - věčně bylo na praní. Autosedačku máme britax. Naučit je sedět v autosedačce nebylo jednoduché, také proto, že je nidke jinde nepřivazuji - ani v sedačkách na jídlo nebo nemáme kočárek (i kdyby ano, ani tam bych je nevázala.) Postupně jsem omezovala míru, v jaké děti bavím, nahradila ji včas prohlížením knih (odmítla jsem zavést sledování brazovek) a také musela přetrpět několik záchvátů breku, když je nebavím 100% celou dobu, jak by si přály. Teď mám děti, které si v autě rády prohlížejí, koukají ven a hledají bagry a vypráví si se zvířátky a panenkami.

Co ne: Lahvičky na pití

Samozřejmě nejsem proti lahvičkám na vodu, čaj či jiný nápoj. Odmítla jsem však pořídit celé sady lahví podle doporučení kdovíkoho vlastně :D. Umělou výživu jsem zamítla i kdyby mi ji někdo doporučil. S kojením nebyl problém. Věděla jsem, že kojit budu, dokud bude potřeba. Věřím, že některé ženy tento problém mohou řešit i přesto, že jsou na kojení připravené a opravdu chtěly, pak jsou ale lahvičky i umělá výživa naprosto v pořádku.

Co ne: Umělá výživa

Toto téma navazuje na téma lahviček. Pokud žena z nějakého důvodu kojit nemůže, bude umělá výživa jedinou a nejlepší volbou. Je potřeba zaměřit se na složení a přijmout to více zdravé. Slyšela jsem však hodně špatných rad nejen od doktorů, že je dobré přikrmovat, nebo přestat kojit a přejít na umělou výživu. Nebo jsou zdravé ženy, které jsou schopné kojit své dítě přesvědčené, že například z důvodu, aby si nezničily prsa, nebo aby to bylo jednodužší, kojit ani neplánují. To mi přijde naprosto děsivé. Co je víc, než žena, která kdekoliv a kdykoliv může okamžitě nakrmit své dítě. Nebo své díte krmit přímo během chození v šátku. To je přirozenost. Umělé výživy mají nadupané složení, které je naprosto nepřirozené pro malé miminko. Snaží se obsahovat všechny důležité látky, ale nic nemůže nahradit přenos mezi matkou a dítětem. Přenáší se tam mnohem víc. Hormony, obranné látky, emoce, láska, blízkost, naplnění.

Co ne - ale! : Odsávačka mlíka

Odsávačka se jeví jako docela dobrý nápad. Já ji ale mít nedokázala. Zkoušela jsem ji asi dvakrát a vždy mě to bolelo a bylo mi to nepříjemné a stejně jsem moc nenadojila :D. Přesto tento přístroj nezavrhuji, protože mi přijde dobré, pokud maminka může nakojit třeba manželovi do lahvičky, aby mohla odejít na chvilku třeba na relax a tatínek má maminky mléko, aby miminko bylo spokojené alespoň takto bez maminky. Také se mi líbí dělání si zásob na horší časy do mrazáku a nebo maminky, které mají mléka nadbytek, dávky zamražují a dávají je pak ženám, které nemohou mít vlastní mléko. Jakékoliv mateřské mléko je lepší než umělá výživa.

Co ne: Odsávačka hlenů

Tuto věc jsem na chvilku zkoušela, ale neosvědčila se. Jedna varianta byla přidělat odsávačku na lux. Už samotný proces se zapnutým luxem a plačícím miminkem byl tak nepředstavitelný, že jsem to ani nezkusila. Jiné jsou na odtah - rodič nasaje z odsavačky. Přesto u toho miminko brečelo a zkusili jsme to jen jednou při největší rýmě, kdy jsem se bála ucpaného nosu. Pak jsem si přišla na mnohem lepší techniky boje s hleny - krém s tymiánem od justu na hrudníček, mátový éterický olej na hrudníček, spaní přes den v šátku u mě - tělo na tělo nejlepší na všechny nemoci. V noci spalo miminko břískem ke mě na mém hrudníku - teplo a blízkost léčí.

Co ne: Přebalovací pult

Nad touto věcí jsem vždy přemýšlela, jaký skvělý marketingový tah to je. Vezmete malý stolek, tak malý, že se na něj sotva vejde miminko a pár věcí, dáte ho do výšky, ze které by pád opravdu bolel ale mohl i ublížit, přidáte nepromokavou podložku se zvýšenými hranami a nazvete to přebalovacím stolkem. Přebalovat přece můžete kdekoliv. Mírně zmatená tím, že je to opravdu potřeba, mít přebalovací kout, jsem chvilku jeden opravdu měla. Na zemi u naší čajové a masážní matrace, která je přímo na zemi, aby mi miminko nikam nespadlo. A pak, po chvíli praxe jsem zjistila, že mi přebalovacím místem může být každé místo, v případě potřeby jsem měla připravenou nepromokavou podložku. To je vše. Praktické a levné.

Co ano: Hojdavak na spaní

Hojdavak se naopak stal mým nejoblíbenějším místem na uspávání miminka. Četla jsem, že když je miminko v bříšku, zažívá vlastně stav bez tíže. A nosítka a hojdavaky - závesné houpací vaky na spaní - dělají ten samý efekt, takže děti se cítí bezpečněji a dobře spí. U nás tomu tak bylo. Houpání je uspávalo dobře i v těch nejkritičtějších situacích, když už jsme nevěděli jak miminko uspat. Houpala jsem někdy i v noci ze spaní. Děti v něm vydržely spinkat do roka. Více v článku Témata mateřství

Co ne: Vlastní postýlka

Jsem zastánce přirozenosti, tedy společného spaní v posteli s rodiči, dokud dítě není připravené spát samo. Neexistuje nic jako zalehnutí miminka, pokud snad matka není opilá. Oba dva, já i tatínek jsme byli celou noc napůl bdělí a přesně věděli, kde naše miminko zrovna je. Stejně mě probudilo jakékoliv zakňourání. Nechat dítě ve vlastní postýlce někde o samotě, nebo dokonce ve vlastním prázdém pokoji je podle mě velmi špatná rada, dítě je mládě a potřebuje plný kontakt vždy. Usínání o samotě i v pozdějším věku musí být naprosto dobrovolné. Více v článku Kontaktní rodičovství a vědomý přístup

Co ne: Chodítka

Všechny tyto uměle vymyšlené věci jen kazí přirozenost. To je můj názor, který si vzít už nikdy nenenchám. Dítě se naučí přirozeně chodit samo, postuplně, každé svým tempem. U chodítek jsem slyšela plno špatných navyků v našlapování a rovnováze.

Co ne: Dudlíky

O dudlíkách existuje mnoho mýtů a nepravdivých rad. Já věřím, že dudlíky opravdu mohou škodit zdravému vývoji zubů i zhoršovat přisátí na prso, stejně tak, že se miminko mající dudlík v puse nebude budit včas na kojení když má hlad. Je to kus plastu v puse, chtěli byste to také celé dny cucat? Je to šidítko, náhrada prsa, tedy takova pseudonáhrada. Chcete čokoládu? Vezměte si dudlík :D Dítě vyžaduje prso tak často, jak ho jen potřebuje a je dobré, když ho dostane. Neexistují žádné limity co je správně. To ví jen miminko a maminka by mu měla prso dát vždy. Ano jsou období, kdy je žena prso celé dny. Tak je to ale v pořádku - tohle je teď její "práce". Více v článku Kontaktní rodičovství a vědomý přístup

Co ne: Monitor dechu

Pro zdravé miminko mi nepřijde monitor dechu potřeba. Je to jen věc, která může po večerech děsit rodiče, když začne hlásit problém zbytečně. Najděte si více info, četla jsem zajímavé články.

Co ano: Chůvička

Pořídili jsme si aplikaci do mobilu, kdy jeden telefon zůstane s miminkem, funguje kamera a zvuk a druhý telefon snímá pohyb, zvuk i obraz miminka. Na tyto telefony se nepřipojí další telefon, což býval problém klasických chůviček. Ale skvělá věc nejen domů, kdy si člověk v klidu dělá večerní činnosti a když se něco ozve z pokoje, tak ví co nejdříve. Tohle jsem využila jen u malých miminek, později už ne, stejně jsem měla super sluch na každé zakňučení. Na cesty, na spaní v autě ale i v hotelu, kdy si rodiče dají dole večeři o samotě, je to boží.

Co ne: Hromady kosmetiky podle druhu na všechno možné

Není potřeba miminko mýt speciálním mýdlem. Mýdlo jsem dlouhou dobu vůbec nepoužívala. Do koupele jsem měla koupelový olej, na mazání jsem měla kokosový olej nebo bambucké či kakaové máslo. Podle potřeby jsem přidávala esenciální olej. Na zadeček jsem si pořídila konopný proti opruzeninám pro děti, ale při látkování nebo rychlé bavlněné plence s gumičkou to stále větralo a opruzeniny jsme nikdy neměli.

Co ne: Kojící podprsenky

Podprsenky nenosím ani normálně. Od té doby, co je nenosím, jsou moje prsa pevnější a cítím se víc svobodná. Mám malá prsa, ale při kojení se mi o dvě čísla zvětšila. Udělala jsem tedy několik pokusů s kojící podprsenkou, ale pak jsem ji také zahodila. Doporučení znělo - kojící podprsenka zabraňuje samovolnému vytékání mléka, lépe se v ní kojí. Koupila jsem si tedy i vložky do podprsenky. Měla jsem ale opačný zážitek. Jak byla prsa v podprsence zavřená, okamžite jak se uvolnily, začaly téct. Když jsem je naopak nechala volně, občas se stalo, že mléko vyteklo, ale nebyl to nějak velký problém, vyřešila to plína nebo šátek.

Co ne: Koupací lehátko

I tuhle věc jsem dostala jako důležitou pro koupání miminka. Měla by fungovat tak, že drží miminko na příjemném materiálu tak, aby se nepřetočilo a nenapilo vody. Víc sem ale pak hlídala lehátko a miminko, bylo to nepohodlné a nepříjemné pro mě i miminko. Pokud bych nechtěla aby miminko leželo přímo ve vaničče, potopila bych pod něj ručník.

Ano i ne: Vanička

Vaničku jsem měla, protože jsme neměli vanu. V opačném případě bych ji nepořizovala a koupala se s miminkem ve vaně. Když jsem koupala ve vaničče, všude byla voda. Ve vaně se s ním pak dá  pěkně cvičit "vaničkování" - metodu spočívající v procvičování a protahování svalů, k základům plavání. Velmi mě také zaujal koupací kyblík, který by miminku měl připomínat bříško.

Co ne: Váha

Váhu nemám ani osobní, ani miminkovskou. Když mi doktorka po porodu řekla, že bych měla miminko vážit po nakojení, spíš jsem se tomu zasmála. Váhový přírustek nijak nesouvisí s konkrétní nakojenou dávkou. Miminko má po narození tak malý žaludek, že není schopné přijmout dávku z tabulek. Více v článku Kontaktní rodičovství a vědomý přístup

Co ne: Učící věž

Místo věže máme židli. Ano stalo se, že dítě ze židle spadlo, ale viděla jsem spadnout dítě i z věže. Více jsem ale viděla, že věž vybízí k tomu, vylézt na linku a tuto věc já nepraktikuji. Na lince se vaří a připracuje jídlo, není to místo na běhání. Židli mám v rohu linky, takže je ze tří stran chráněná.

Co ano: Sedačka na jídlo

Když bylo miminko úplně malé, leželo a později sedělo na mě při jídle, abych se mohla v klidu najíst a nebylo to zrovna pohodlné. Ale někdy pilo mléko a já jedla a byla pohoda. Ve chvíli, kdy už umělo samo sedět, jsme pořídili sedačku a velmi to všemu ulevilo. I nepořádek zůstáva na jednom místě, protože jsem zastánce dávat lžičku co nejříve a nechat dítě jíst rukama. Určitě stačí ta nejobyčejnější. Prodejci lákají na ergonomické a speciálně vytuněné, na to já úplně nevěřím.

Co ano: Plnitelné kapsičky

Tahle věc mi přišla skvělá. Hodně věcí si snažím vyrábět sama. Kapsičky se u nás jedly každý den. Kaše nebo ovocné. a tak jsem si je vyráběla a plnila sama s dobrým pocitem, že vím, co do nich dávám.

Co ano: Malý nočník na bezplenkovou metodu

Tenhle malý nočník jsem si pořidila hned na začátku a zkoušela to už s malým miminkem, někdy přímo při kojení. Dá se koupit buď malý nočníček nebo některé velké nočníky mají menší vyndavací část. Je to fajn zkušenost. Jedno dítě jsem takhle nočníčkovala hned a druhé tak od půl roka a byl vidět velký rozdíl. První dítě kolem roka už samo sedělo na nočníku a kadilo, druhé mělo problém s hovínkem do nočníku. O technice více zde Kontaktní rodičovství a vědomý přístup

Pokud vás napadá cokoliv na doplnění nebo více informací k jednotlivým odstavcům, ozvěte se mi na nolmedeer@gmail.com, na Fb messenger Nolme Deer nebo na IG nolmedeer

Navazující informace najdete zde:

Kontaktní rodičovství a vědomý přístup

Co jsem potřebovala k porodu

Témata mateřství