Na své cestě jsem potkala barefoot botky a chození na boso. Jako vždy mě k němu přivedla vlastní zkušenost. Vlastní zkušenost s bolesti zad. A jako vše, co doporučuji ostatním, je nejprve testuji na sobě.

Bolesti zad mě provázely velmi dlouho. Vždy stačilo začít sportovat nebo posilovat a bolest zmizela. S mojí novou prací - masírováním se ale bolest stala každodenním problémem. A protože vždy chci přijít na to, co je pro mě správné, barefoot a reflexní terapie se staly jedním z prostředků mojí sebepomoci. Reflexní terapie nám v této době nahrazuje bosé chození po nerovném přírodním povrchu, které díky asfaltovým rovným plochám nemůžeme praktikovat.

Barefoot je bosonohé chození, které (ve většině případů) prospívá našemu tělu. Ve většině případů proto, že přece jen není pro každého - naše nohy díky našem špatně stavěným botám od malička degenerují. Naše boty mají úzkou špičku a podpatek, což způsobuje utlačování prstů a chození přes patu. Přirozené chození je ale to přes špičky, na to ale nohy už nejsou zvyklé. Pomocí bosonohých bot se to opět můžeme naučit. Boty (lépe řečeno slabé podrážky) používáme proto, aby naše chodidla byla chráněná před ostrými předměty a také před nečistotami (flusů a podobných tekutin je na zemi až moc 😀 ), ale podrážka musí být dostatečně slabá (max. 4mm), aby nám zprostředkovávala spojení s povrchem, aby sme cítili spojení s Matkou Zemí ;-). Samozřejmě úplně nejlepší je chodit bos, ale to je možné spíše v přírodě, po rovných površích typu asfalt našemu tělu v regeneraci spíše škodíme.

Pokud to tak cítíte, choďte barefoot a buďte sám svým učitelem jak správně chodit. Někde hluboko uvnitř znáte odpovědi na všechny otázky.

Zkušenosti

Výroba - pořídila jsem si 4mm podrážku adidas a šňůru paracord. K výrobě mi stačil řezák a děrovačka na opasky. Vyřezat podrážku, aby nějak slušně vypadala, se ukázalo těžší než se zdálo. Naopak vázání se povedlo skvěle. Zdá se, že lze z těchto zprvu nevlídně na noze vypadajících sandálků, přece jen něco vykřesat.

Chození - a však chození v nich je vcelku fajn. Opravdu cítím povrch a je to příjemné. Zvykání si na ně je malinko těžší, noha je skutečně navyklá vyvažovat rovnováhu při chůzi jinak a tak po procházce bolí svaly na nohou trochu jinde než je člověk zvyklý.

Dlouhá procházka po městě v umělých barefootech byla naopak velice nepříjemná. Opravdu raději než chodit po asfaltu a chodnících si raději udělám reflexní terapii po nošení "měkkých civilizovaných :D" bot.

Chození úplně na boso v přírodě je samozřejmě mnohem příjemnější a přirozenější. Zavřít nohu zpátky do boty se mi už vůbec nechtělo a po čtyřhodinovém pocitu volnosti jsem se cítila v botě divně.

K tomuto chození patří "bolest na každém kroku". V první hodině je to dost fajn, po delší době a i případné přestávce v chození je kůže citlivá a každý krok je cítit... což ale nepovažuji za špatné. Jako by to bylo příjemné připomínání přítomnosti. Chodíš, žiješ! Dávej pozor na to kde práve jsi, vypusť všechny obtěžující myšlenky, jen buď. Chodíš, cítíš, dýcháš, žij!

Lepší přírodní varianta

Výroba - Vyrobeny z 3mm hnědé kůže a jutového provázku. Vyráběly se určitě snadněji a manipulace s nimi také mnohem lepší. Navíc vzhledově mnohem víc odpovídají mým představám o "pěkné" botě. Ano stále jsou trochu divoké :D Ale líp to nejde.

Chození - Chození v nich je ovšem paráda! Jsou měkké a moc příjemné na noze. Na přírodním povrchu je opravdu cítit měkká půda skoro jako když člověk chodí bos, ale bez bolesti při každém kroku, jak je tomu u bosého chození. I když jak už jsem psala, ta příjemná bolest k tomu patří :)

Jako by to bylo příjemné připomínání přítomnosti. Chodíš, žiješ! Dávej pozor na to kde práve jsi, vypusť všechny obtěžující myšlenky, jen buď. Chodíš, cítíš, dýcháš, žij!

Nohy jsou úžasnými indikátory všech našich potíží v těle. Správně nemají bolet, pokožka má být hebká a nikde by neměla být tvrdá místa. To znamená, že místa s tvrdou pokožkou nejsou vždy jen od nesprávných bot, ale také nám ukazují místa s nějakým problémem a je dobré se zaměřit na reflexní terapii. To samé platí, když si zvykneme chodit bosí, vyvine se nám v těle další smysl - indiáni tvrdí, že nohy mají vlastní "oči". Tím pádem bosochodec nešlápne na špatný povrch nebo nějakou nástrahu, navíc díky vědomé chůzi člověk více kouká kam šlape. Pokud už si do nohy něco vrazíte, sledujte opět reflexní plošku - noha je v tomto místě oslabená a dá nám to opět najevo.