Čakrový systém tantry s Oshou

07.08.2021

Pro svou práci v tantře využívám čakry. Vždy si najdu systém, který se mnou nejvíce souzní. Naposledy mě oslovila kniha od Oshy, tedy jeho následovníků - Tantrické prožitky, evoluce prosřednictvím lásky.

Zvolila jsem Oshu, protože mě fascinuje jeho učení. Na nic si nehraje, nepřestírá, že je mistr, nedrží se ega. Vše co řekne, v jiném projevu zase popře a tak nezbyde nic. A to je právě ono. Nemůžeme se ničeho chytit. Jeho ideálem je Zorba-Budha, tedy bytost, která prožívá materiální svět v hojnosti a zároveň v duchovnosti - propojení východu a západu. U čaker zároveň popisuje i to, jak ti, co se snaží společnost ovládat, poutat naši pozornost a vytvořit poslušné ovečky, díky znalosti čaker, pošpinili různá témata, abysme se nemohli probouzet tak snadno. Pokud pročistíme první tři centra a zbavíme se pout, můžeme postupovat dál na cestě k probuzení, na cestě lásky. To jsou informace, kterou chci využívat u své práce s lidmi.

Múládhára 

Múládhára jsou kořeny, centrum života a zrození. Dítě se narodí díky muladhárám otce a matky. Toto centrum je naplněné třemi fázemi, spojenými s tělními otvory. Orální, anální a sexuální. Naše společnost se naučila skvěle pošpinit tato centra a tak člověk zůstává chycený na první čakře a nemůže stoupat, dokud nepochopí, jak se očistit. Všechny fáze jsou ovlivněny ranným dětstvím. V této době by mělo dojít při přirozeném vývoji k jejich naplnění a nasycení, aby dítě získalo správný základ pro další život.

Orální fáze je přirozeně naplněna kojením. Matčino prso uspokojuje orální potřeby dítěte, mělo by být k dispozici naprosto kdykoliv. My jsme si vymysleli různá omezení. Kojení považujeme z něco divného, ve společnosti nepřípustného, obtěžujícího, kolem kojení existuje plno mýtů, omezuje se četnost kojení, je obrovské loby na dětské flašky a dudlíky, přitom je to ta nejpřirozenější věc, jak nakrmit a uspokojit potřeby svého miminka. Pokud nedojde k nasycení, vzniká v dospělosti mnoho problému. Například závislost na kouření je dostatečné neuspokojení orální fáze, přejídání, hromadění věcí, sycení se čímkoliv (náhražkou za prvotní strádání) jsou dalšími příklady. Osho doporučuje lidem, co chtějí přestat kouřit dudlík vždy, když mají chuť na cigretu. Prý do týdne skutečně přestanou. :D

Anální fáze je ovlivněna vylučováním. To je mnohdy rodiči omezováno a určováno časově, dítě ale nedokáže své svaly ovládat, to se učí až mnohem později a co se tedy naučí, je zadržování. Může to dojít do stavu zácpy. Pak člověk zadržuje vše. Hromadí zásoby, věci, peníze, zážitky, to ale nevede ke štěstí. Homosexualita je podle Oshy vedlejší následek tohoto nenaplnění. Opakem je průjem, rozhazujeme, vše musí za každou cenu proudit, makat... Tantra je střední cesta. Nehromadí ani neplýtvá.

Pokud jsou tyto potřeby nasyceny, objevuje se sexuální fáze. Ta je v naší společnosti jednou z nejkontroverznějších. Sexualita je něco špatného, staletí křesťanství a jiných náboženství pošpinili sex. Přitom je to ta nejkrásnější energie spojující nás s nekonečnem a s trancendentálními zážitky, skrze sex lze dojít k nesmrtelnosti, objevit nirvánu i stav samádhi (nejvyšší vědomí, osvobození od pout). Nesmyslné křesťanství nepochopilo nebo vědomě překroutilo neposkvrněné početí. To je úžasně popsáno dávnými egypťany. Tantrické spojení muže i ženy je stav absolutního naplnění, mužský a ženský element společně mohou dosáhnout absolutního osvobození a vstoupení do vysokých stavů vědomí, osvícení. Sex jaký známe z videi je "bahnem"... pornoprůmysl vydělává právě díky náboženství a potlačování. Ale diamant, který se válí v bahně bude stále diamantem. Skrze naše srdce můžeme poznávat opravdové spojení. Nesmíme potlačovat a musíme se nechat se vést sami sebou, zbavit se všech předsudků a znalostí. Další obrovský mýtus podporovaný východním učením je zadržování. Tvrdí se, že pokud sperma vypustíme, přijdeme o energii s ním spojenou. Ve skutečnosti je člověk úžasný zdroj energie, která námi, pokud chceme a necháme ji, může neustále proudit a "dobíjet se". Ano při konvenčním sexu může docházet k plýtvání, k tomu mají opět egypťané úžasné techniky ankhu (k nalezení v knize Prastare tajemství květu života), kdy energii cirkulujeme a násobíme a můžeme ji vědomě směřovat. Vycházíme opět z předpokladu neplýtvání a vědomého přístupu. Vše tvoříme svou myslí.  Co doopravdy nechceme se nestane. Nemůžeme přijít o něco co nechceme nebo "dostat" něco co nechceme. Potlačování sexuality vede jen k úchylkám. Pokud něco potlačujeme, někde se to musí projevit. Proč v církvy a nejen tam, vznikají perverzní lidé zneužívající děti? Proč se mniši raději zavírají do kobek? Je to k duchovnímu růstu skutečně potřeba? Proč si neužívat vše kolem nás, z nějakého důvodu žijeme v materiálním světě v hmnotném těle. Ideál Zorba - Budha, tedy propojení západního materialismu s východním duchovnem se zdá být velmi ideálním stavem.

Svadhišthána

Význam Svadhišthány je příbytek já, je to čakra ve které existujeme a zároveň je čakrou smrti.  Svadhišthána při smrti vezme Múládháru a zůstane čisté vědomí.

K ovládnutí lidí pomocí této čákry opět poslouží potlačení - potlačení smrti jako něčeho, co neexistuje. Nechceme se o smrti bavit, děláme, jako by neexistovala. Ano, když je tu život, není tu zároveň smrt. Přesto je ale všudepřítomná, může přijít a taky že přichází, naprosto kdykoliv. Problém však spočívá v jejím nepřijetí a nepochopení. Smrt je vlastně okamžik, kdy přestaneme zadržovat a potlačovat, je to moment osvícení. Pokud se naše společnost úpěnlivě snaží vyhýbat smrti, nemůže se dostat do dalšího centra. Snažíme se předejít všem nemocem, vymyslet dlouhověkost, uměle prodlužujeme život, necháváme staré lidi živořit na přístrojích či lécích i když by chtěli odejít, neustále děláme vše pro bezpečnost. Zapomínáme však, že i přes všechna opatření, smrt je stále součástí života. Smrt je součástí přirozeného koloběhu života. Bez smrti se nerodí nový život. Opět není potřeba přehánět. Hinduisté smrt uctívají (a proč ne), ale přijde mi přehnané žít kvůli tomu na hřbitově a vzívat kosti a lebky a způsobovat si různé násilné rituály. Proto tantra opět přichází se svou střední cestou. Uctít a přijmout smrt, ale nelpět.

Manipúra

Manipúře se říká diamantová čakra a je centrem emocí a pocitů. To jsou věci, které vědomí dokáže prožívat pouze skrze tělo, proto je tělo tak důležité. Zvířata emoce nemají, mají pouze první dvě čakry.

Naše společnost emoce potlačuje. Pokud je dítě příliš hlasité, příliš se směje, příliš se projevuje, rodiče ho uklidňují, jejich cílem je mnohdy "hodné" dítě, které je potichu. V dospělosti nás pak učí být tvrdí, být bez emocí, neplakat a neukazovat tak své slabosti, být drsný a pouštět strach a pokud je někdo příliš veselý, je to také špatně. Nejlepší je být spíše nespokojený, podmračený, bez emocí, být řadový, stejný, unifikovaný. Zapadat, nevybočovat, být jako ostatní, přizpůsobit se. Tantra naopak učí emoce projevovat, vypustit slzy, vypustit veselí, projevit vše a nepotlačovat, hladina se pak ustálí a láska může kvést. Pokud pročistíme první tři čakry od nánosů společnosti, vstup do dalších center je už téměř volný.

Anáhata

Anáhataje srdeční centrum, centrum uprostřed, místo z nějž pramení láska. Není to ale pocitová láska, ta by se nacházela ve třetím centru. Je to láska hlubší než pocity, je to vjem. Poprvé vzniká mezi matkou a dítětem, při orgasmu a intimním vztahu mezi partnery, při meditaci. Ego zmizí. Když se zaposloucháme, uslyšíme uvnitř mantru "ómkar óm", není to o vyslovení, opravdu by se měla ozvat z našich hlubin, samotné odříkávání ji nevyvolá, naopak ji může vyvolat mlčení. Tantra je cestou lásky, cestou srdce.

Višúddha

Višúddha je krční čakra a znamená "čirost". Teprve pokud prostoupíme srdeční čakrou, jsou vyslovená slova samotnou láskou a pravdou. Jinak vše vyslovené nemá smysl. Pokud projdeme až do tohoto centra, vše je rajská hudba, stejné je pak ale i mlčení, je v něm obsažené vše, je to nesdělitelné a nevyjádřitelné. Mistři se snaží uchopit slova a poslat je svým žákům, aby také uslyšeli onu poezii, zpěv a lásku v každém slově. Nečistoty jsou odstaněny a náš hlas je hlasem existence.

Adžňá

Adžňá je poslední čakrou tohoto světa, při vstupu do sedmé vstupujeme už do jiného světa. Znamená "řád", člověk přestává být figurkou ve hře, kterou hrajeme v tomto světě. V tuto chvíli tvoříme svou vlastní realitu pouhou myšlenkou ale nemůžeme ji díky pročistěným čakrám nijak poškodit. Jsme projevem existejnce, naprosté lásky.

Sahasrára

Sahasrára znamená "lotos mající tisíc okvětních lístků", stáváme se květinou, ke které se slétají včechny včely sát nektar. Rodí se věčný život.

Je mnoho systémů čaker, čaker jsou stovky, většina popisů se zaměřuje na hlavní kanál, je životodárný. Jsme vlastně jen energie. Vše proudí a neustále se mění. Naše mysl dává věcem tvar a hmotu. Žijeme v materiálním světě a zároveň ho naší myslí tvoříme. Věci kolem nás odebírají naši pozornost a říkají nám, jaké co je. Od malička se učíme jaké co je, abysme se v tomto světě mohli orientovat. To je určitě dobře, ale nesmíme zapomenout na ten jiný svět, plný magie. Společnost se snaží od tohoto světa odklonit, chytit nás do své pozornosti a ovládnout, abysme se nemohli probudit.

Další z nádherných čakrových systémů používá Drunvalo Melchizedek ve svých knichách Prastaré tajemství květu života. Jeho systém je 13ti čakrový, navazuje na stupnice hudby, má dvě srdeční centra a poukazuje na existenci šišinky.

A na závěr nezapomeňme, že není co čistit, řešit, napravovat, konat. Stačí vše pustit, minulost i budoucnost a prožívat přítomný okamžik naplno. To je cesta k osvícení.